Rusko - Moskva - televizní věž Ostankino

Moskva – den první

S Andrejem a jeho zetěm Iljou (později přejmenovaným na Žluté bříško) jsme se autem přesunuli z nádraží k panelákům, kde Ilja s Katjou a Iljovou maminkou bydlí. Je to pár minut od stanice metra VDNCH a od televizní věže Ostankino. V blízkosti se ještě nachází i Památník kosmonautiky a Park Ostankino.

V tomto okamžiku se hodí napsat něco o parkování v Moskvě. Jelikož je u moskevských paneláků ve velké většině vysázená zeleň, dětská hřiště a chodníky, pro parkování zbývá velmi málo místa (silnice jsou celkem úzké). Proto ti, kteří nemají svou vlastní plechovou garážičku, se musí spokojit s parkováním mezi stromy nebo na chodníku – což je nejčastější způsob parkování :-). K připomínce o parkování bych ještě poznamenala, že dle slov Andreje i Ilji a podle našich vlastních zážitků, se na moskevské silnice nejlépe hodí terénní vůz s náhonem na všechna čtyři kola (pro případ, že byste zapadli do nějaké „ďoury“).

Ilja zaparkoval vůz na plácku mezi stromem a garáží, vynesli jsme zavazadla z kufru a šli ke vchodu. Tam jsem opět byla v údivu. Dveře neměly kliku, musely se otvírat klíčem, zazvoněním na zvonek anebo znát kód. Podobně to funguje při východu ven – tedy, to stačí jen zazvonit, když chcete ven:-).

Vyjeli jsme výtahem do patra, kde Ilja bydlí a v bytě nás srdečně přivítaly Tamara s dcerou Katjou. Já s mamkou jsme si přesunuly batohy a kufry do hostinského pokoje – ložnice Iljovy matky, která v tu dobu byla na dovolené u Černého moře. Mamka začala vytahovat dary a já šla spláchnout prach z cestování. Chvíli jsme pak poseděli u jídla, popovídali, popili a už jsme se s mamkou ptaly, kam vyrazíme. Přátelé čekali, že budeme chtít „oddychať“, ale my byly plné energie a touhy spatřit alespoň část Moskvy zblízka. Proto jsme všichni společně vyrazili k Památníku kosmonautiky a odtud jsme se vydali dále do parku Ostankino.

Procházeli jsme výstavištěm VVC (Vsjerossijskyj Vystavnyj Centr), občas někde poseděli, třeba sníst sušenou rybku pod kolotoči, až jsme zůstali sedět v zahradní restauraci u rybníčku, kde se dalo jezdit na loďkách. V restauraci jsme si dali šašlik, Něvskoje pivo, zapečené žampiony v kokotnicích (žjuljeny) a tam jsme také poprvé ochutnaly kvas. Kolem nás procházely svatby a svatební hosté volali „Gorka, gorka!“ a novomanželé se po tomto zvolání políbili. Svatbám a svatebním zvykům budu věnovat samostatný článeček.

Komentáře
1  Proky | E-mail | Web | 7. ledna 2008 v 22:29 | Reagovat
No vida, dalsi pekny clanecek :o)

2  Dani | E-mail | 8. ledna 2008 v 18:26 | Reagovat
Ty jsi ale šikulda, těším se na pokračování

3  Jenny | E-mail | Web | 8. ledna 2008 v 19:47 | Reagovat
Díky. Pokračování bude…

Zařazeno do štítků Cestování, Rusko a .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>