Rusko - Moskva - Bolšoj Těatr

Moskva – den třetí – Kreml

Protože bylo pondělí, měli jsme naplánováno, že si pojedeme vyřídit registraci. Tedy nahlásit se na úřady, že jsme (já s mamkou) překročily hranice a pobýváme v Rusku. Katja byla v práci, ale její manžel Ilja byl doma a tak nám vysvětlil, kam máme metrem dojet, abychom se dostali ke kanceláři, kde nám registraci vyřídí. Cestu metrem jsme zvládli a agenturu, vyřizující registrace, našli. Opsali si z našich pasů nějaké informace, zaplatili jsme 2.140 rublů za vyřízení a vydali se za dalšími moskevskými památkami.

Šli jsme kolem obchodního domu „CUM“, Balšovo Těatra dále ke Kremlu. Opět byl horký den, slunce pálilo ze všech sil. Průčelí divadla zrovna procházelo stavebními úpravami, a tak jsme neviděli sochy, které divadlo zdobí. Mě se ale podařilo koupit si pohlednice, na kterých je divadlo v celé své kráse.

Ve 14:00 hodin se u Hrobu neznámého vojína měnila stráž. Stráž měla jiné uniformy než včera, snad proto, že včera bylo větrné počasí, tak dnes nebyli strážci pouze v košilích, ale měli i kabátce. Výměna stráže probíhala tak, že připochodovali tři strážci, nohy vykopávali před sebe v pravém úhlu. Jeden z těch tří je vedl a dával jim příkazy jak se mají vyměnit. Pak si strážce, kteří dosloužili, odvedl a společně odpochodovali. Tak jak jsem si včera vyfotila Lenina s holuby a cara Mikuláše, byl dnes na prostranství před Rudým náměstím Lenin s Brežněvem.

U pokladen před Kremlem se tvořila velká fronta na vstupenky, kterou Andrej s Tamarou obětavě vystáli. Když jsme měli lístky, musela jsem ještě jít nechat dát svůj batoh do úschovy, protože s většími zavazadly se dovnitř nemůže. Na vstupence, která pro jednoho stála 300,- rublů, byly rozepsány jednotlivé kremelské chrámy. Když jsme pak do některého vstoupili, museli jsme vcházet společně (měli jsme společnou vstupenku), tak nám u vchodu odškrtli, ve kterém chrámu jsme.

Vešli jsme za kremelské zdi a opět jsme se museli pohybovat pouze na přesně vymezených místech. Představu, že bych snad přecházela někde jinde než na přechodu jsem rychle zahnala, když jsem viděla lidi, kteří tak učinili a kremelského strážce, který je ihned ostrým hvizdem na píšťalku a posléze i osobní domluvou upozorňoval na to, že se v těchto „posvátných“ místech chovají nepatřičně.

Ano, byla jsem uchvácena nádherou a zdobností kremelských chrámů. Zlatem se zde, na kopulích chrámů a jejich interiérech, zcela jistě nešetřilo. S jasně modrým nebem nad hlavou a se zářivě bílými stavbami a jejich zlatými kopulemi a křížky, jsem měla pocit jako bych se v tu chvíli ocitla někde v Řecku nebo docela jinde než v Rusku. Když jsem připravovala tento článek, tak jsem zjistila, že můj pocit nebyl vyvolán jen tak náhodně, ale že chrámy jsou postaveny v Rusko-Byzantském architektonickém stylu. V chrámech byly různé výstavy, například ikon, šperků nebo stálé expozice.

Samozřejmě jsme nemohli vynechat možnost podívat se a vyfotit se u známého děla Car, které bylo odlito v roce 1586. Jeho délka je 5,34 metrů a váží 40 tun. Také u zvonu Car jsme se vyfotily, a hlavně sáhly jsme si na něj, protože ten kdo se dotkne zvonu Car, tak ten se do Moskvy ještě vrátí. Zvon Car je vysoký 6,14 metru a jeho průměr je 6,6 metru, váží 200 tun (i když někde se píše „pouze“ 160 tun). Po jeho dokončení v roce 1737 shořela dřevěná konstrukce podpírající zvon usazený v odlévací jámě. Při hašení došlo k příliš prudkému ochlazení zvonu a ten praskl. Odlomila se od něho část vážící 11,5 tuny.

Procházeli jsme se po kremelských zahradách, ale už nás pomalu ale jistě milicionáři z Kremlu vyháněli, blížila se totiž pátá hodina odpoledne a to se brány Kremlu prostým lidem uzavírají. Dělali jsme si legraci, že se prezident Putin chce projít zahradami aniž by ho rušili návštěvníci. Když jsme se blížili k východu, tak jsem si chtěla vyfotit vojáčka, který postával na cestě. Povedlo se mi to zrovna v okamžiku, kdy projíždělo auto s nějakým státníkem a vojáček akorát zalomil ruku k pozdravu.

Původně jsme měli v plánu jít dnes ještě do Chrámu Krista Spasitele, ale už nás bolely nohy. Proto jsme se rozhodli jet domů. U stanice metra VDNCH nás opět vyzvedl Iljuš, jeli jsme nakoupit něco k jídlu a pak do prozatímního domů :-). Po večeři a při popíjení pivka a pojídání sušených rybiček jsme se dívali na svatbu Ilji a Katji (brali se, bez pár dnů, před čtyřmi lety). Ruská svatba je skutečně zajímavá akce plná různých aktivit a zvyků. Vše jsem si zapsala a jeden z článků chystám věnovat právě ruským svatbám, tedy alespoň té, kterou jsme zprostředkovaně viděli na videu.

Komentáře
1  Proky | E-mail | Web | 18. dubna 2008 v 15:32 | Reagovat
Jako nej fotecky shledavam „Vymena strazi“, je to opravdu super fotka :o)

Zařazeno do štítků Cestování, Rusko a .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>