Rusko - Nižengorodskij kremlin

Nižnij Novgorod – den první

Nižnij Novgorod je čtvrté největší město Ruské federace. Bylo založeno v r. 1221 na soutoku řek Volhy a Oky. V letech 1932 – 1991 neslo město, na počest spisovatele Maxima Gorkého, název Gorkij. Město je železničním uzlem na jedné z větví Transsibiřské magistrály. Najdeme zde společnost GAZ, vyrábějící automobily. V 80. letech 20. století bylo v městě vybudováno metro, které má 13 stanic a délku 17 km. Jezdí zde autobusy, trolejbusy, tramvaje, maršrutky a lodě. Ve městě je 5 univerzit a 8 fakult univerzit s jiným sídlem. Mezi významné stavby patří kreml – pevnost z červených cihel, čítající 13 věží, dále pak monastýry (pravoslavné kláštery) a chrámy, ponejvíce ze 17. století.

Když jsme ráno vstali, najedli se, mrkli na internet, co se děje v Čechách nového, jeli jsme metrem do centra podívat se a projít nižegorodský kreml, kde sídlí místní gouvernement. Šli jsme po nábřeží řeky Oky a viděli jsme i rozestavěný metromost, který by měl po svém dobudování zajistit prodloužení linky metra na druhý břeh Oky. Nebude však sloužit jen metru, ale též automobilové dopravě. S jeho budováním se začalo v 90. letech. Problémy s nedostatkem finančních prostředků celou výstavbu velmi pozdržely a dokončení stavby se neustále odkládalo. V roce 2010 by měl být uveden do provozu druhý úsek metra společně s tímto mostem.

Na prostranství vedle kremlu, nad řekou Volhou stojí socha válečného letce Čkalova. Od kremlinu jsme pak scházeli kolem velkého zvonu, umístěného v zamřížované stavbě a dole pod ním u chrámu stálo stejné sousoší, jaké jsme viděli v Moskvě na Rudém náměstí u chrámu Vasila Blaženého.

Dále jsme jeli místním autobusem (maršrutem). V každém autobuse místní dopravy sedí spolu s řidičem další člověk, který prodává lístky. Stane-li se, že je busík přeplněný, tak nastupující posílá peníze na lístek po všech cestujících až dopředu, k prodávajícímu. Ten mu pak stejnou cestou pošle po cestujících lístek. Zpočátku jsem nechápala, co po mně lidé chtějí, když na mě mluvili anebo mi klepali na rameno a podávali mi peníze. Pak jsem ten jejich systém prodeje lístků pochopila a účastnila se ho jako všichni ostatní :-).

Procházeli jsme i pěší zónou ve městě, přirovnala bych ji k moskevskému Arbatu. Také tam posedávali různí umělci a byly zde umístěny různé sochy. Na konci pěší zóny stála u přechodu přes silnici socha hlídače, který dohlížel na spořádané přecházení silnice. Andrej nám řekl, že původně tam stával živý člověk, který hlídal lidi, aby chodili spořádaně a byl prý hodně přísný. A socha, která tam dnes stojí je jeho přesnou kopií :-).

Další zajímavostí pro mne bylo zjištění, že se v místním metru nepoužívají jízdenky, jako například v Moskvě, ale cestující si zakoupí speciální žetony, které pak vhodí do otvoru v turniketu. Pak může bez obav vstoupit do metra a jet, kam potřebuje. Také mne zarazila skutečnost, že se v nižegorodském metru, na rozdíl od moskevského, nesmí fotografovat. Já už byla z Moskvy docela zvyklá na to, že lze fotit vše a tak jsem automaticky vytáhla foťák, abych si zvěčnila keramickou výzdobu jedné stanice. Hned se na mne však rozkřikla paní, která dohlížela na lidi, aby tam netropili nějakou neplechu. No, není to Moskva a lidé v Rusku ještě i dnes vnímají metro, železnici a třeba přehrady, jako důležité strategické body, které je třeba chránit.

Také jsem zjistila, že lístek do maršrutu stojí 9 rublů, do autobusu 8 rublů. Pravý maršrut se pozná podle toho, že bere lidi jen k sezení a na stání ne. Může to být například Ford Tranzit.

Když jsme se večer vrátili domů, jedli jsme pelmeně a kousek pečené ryby, sušené rybičky a opražená slunečnicová semínka, která jsme ten den koupili na trhu. Měli tam trh zeleninový a ovocný, semínkový a pak také různého oblečení, jaký známe i u nás. Všechny tyto stánky byly pod širým nebem, pouze se stříškou. Pak tam byla ale ještě zděná stavba, v níž byl rybí trh.

Komentáře
1  Proky | E-mail | Web | 12. května 2008 v 13:28 | Reagovat
Tak ten „marsrut“ se zvlastnim zpusobem prodeje jizdenek je vazne kouzelnej :o)

Zařazeno do štítků Cestování, Rusko a .

2 Comments

  1. „Maršrut“ – je ve skutečnosti „Maršrutka“ – a jde o alternativneho komerčniho prepravce – konkurence MHD, ktere plati mesto… ;-)

    „sousoší“ – jedna se o pomnik Mininovi a Požarskemu. Kuzma Minin byl obchodník z Nižného Novgorodu, který na počátku 17. století spolu s Dmitrijem Požarským vyhnal Poláky z Ruska. :-)
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuzma_Minin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>