20071027_blue-mountains_katoomba_002_prokesovi_com

Blue Mountains – Katoomba

V sobotu 27. 10. 2007 nastal čas, abych konečně vyrazil někam na výlet za město. O týden dříve jsem od spolužáků slyšel a na fotkách viděl Blue Mountains, a tak bylo rázem rozhodnuto. Jen jsem zvažoval jaký dopravní prostředek použít. Bylo možné půjčit si auto (za cca 25 $ na den + benzín), vyrazit s cestovkou (za cca 85 $) anebo využít vlak, který jede až do města Katoomba (za cca 16,- $ tam i zpět). Nakonec jsem vybral vlak, jezdí téměř každou hodinu, jedna cesta trvá přibližně dvě hodiny a je ze všeho nejlevnější. Jsem student a ještě nemám žádnou práci (tedy hlavně mi ještě chybí prac. vízum, které by mělo dorazit každým dnem) a tak musím šetřit ;-)

Ještě večer před výletem jsem svůj plán oznámil kamarádům (Karlovi a Jardovi) a ti se přidali. Shodli jsme se i na tom, že jsou narychlo plánované akce většinou nejlepší. Člověk se hlavně nemusí stresovat jestli bude hezké počasí, jestli mu do toho něco nevleze atd. Předpověď počasí nám nebyla vůbec nakloněna. Navíc jiné počasí ukazovali v televizi a jiné bylo na internetu. Tak mi pak řekněte, čemu mám věřit. Asi doporučuji moc na ty předpovědi nedat. Ale kdo jim věří, tak ať věří dál, nikomu to neberu!

Ráno jsem vstávali něco před sedmou hodinou a pak jsme se v klidu nasnídali. Po snídani jsme Karel, Jarda a já vyrazili na hlavní vlakové nádraží v Sydney. Koupili jsme si jízdenky. Byl i čas na popovídání. Vlak jel z jiné koleje než obvykle a měl navíc pár minut zpoždění. Líbilo se mi, jak mají na nádraží vyřešen vstup a kontrolu jízdenek. Jízdenky si musíte koupit před tím než jdete k vlaku. Projdete s pomocí jízdenky turniketem a jste v oddělené zóně (u kolejí). Ti, co nemají jízdenky, se k vlaku nedostanou. Ve vlaku jsem žádného průvodčího nepotkal. Dobré, co? Ještě jeden postřeh, když jsme nějakou dobu seděli na nástupišti, kam měl vlak přijet. Znenadání nás mile oslovil jeden pracovník železnice a poslal nás na jiné nástupiště. No, u nás v Čechách by se to také mohlo stát, ale spíš bych na to nespoléhal. V Sydney má každý dispečer (nebo jak se přesně jmenuje nevím) na starosti dvě koleje :o)

Vagóny jsou dvojpatrové, standardně pohodlné a především jsou proti těm našim velmi tiché a neskáčou. Vlak uháněl rychlostí (dle GPSky) 70-100 km/hod. a opravdu bylo ve vlaku nezvyklé tichoučko. Sice stavěl skoro na každé zastávce, ale cesta je i přes okno poměrně zajímavá. Je zvláštní, že jen kousek od cetra Sydney jsou jednopatrové či dvoupatrové domy a vypadá to velmi pěkně.

Po příjezdu do města Katoomba jsem sháněli orientační mapky okolí. V jedné cestovní kanceláři Jardovi poradili, abychom jeli autobusem a podle potřeby vystoupili. Skočili jsme do prvního autobusu, co vypadal, že vozí turisty. Řidič byl dost veselý chlapík, hned při placení se ptal odkud jsme. Snažil se nás pozdravit v našem rodném jazyce – „dobrý den“. Znělo to malinko jinak, ale každopádně nás to potěšilo. Jen co se rozjel začal hlasitě vyprávět o tom, co je možné kde vidět. Ujeli jsem pouhých 1 500 m a vystoupili jsme. Cesta vedla kolem vodopádů ke krásným rozhledům na Blue Mountains. Prošli jsme hlavní turistické stezky. Mají to tady velmi pěkné. Určitá část cesty vede po lávkách, které jsou položeny na pilířích a mají dokonce zábradlí. Co ale bylo nejhezčí? To, když jsme odbočili na stezku, po které snad ani nikdo nechodí. Krásné moderní lávky byste zde hledali marně. Ale ta nádhera, skály, kameny, rostlinky a výhledy do údolí. No prostě klasická turistická stezka, žádný komfort, ale hromada zážitků :o) Směřovali jsme na nejvyšší místo v okolí „Mount Solitary“. Cestou jsme potkali jen pár lidiček. Do cíle jsme dorazili až kolem půl šesté večer. A protože se tou dobou stmívalo už kolem sedmé hodiny, tak jsem měli co dělat, abychom se včas vrátili do městečka Katoomba. Proto jsme celou cestu zpět pořádně šlápli do bot. Až na pár krátkých zastávek na focení jsme uháněli o sto šest ;-) Těsně před cílem, kde nás už potkala tma, byla nejtěžší část cesty. Desítky a možná dokonce stovky schodů do kopce. Tady se konečně využila moje baterka, kterou nosím stále s sebou. Svítila nám na cestu. Občas nám vyklouzlo i nějaké to ošklivé slovíčko. Nebylo to snadné zvládat na sklonku dne tolik schodů! Pěkně nás z toho bolela kolena. Jen co jsme dorazili do Katoomby, zjišťovali jsme, kdy nám jede nejbližší spoj zpět do Sydney. Podle slov nádražačky měl jet za 15 minut. A protože jsme měli velký hlad, skočili jsme si ještě zpět do malého občerstvení na večeři. Zde jsem pil své první pivo-nepivo = jednalo se zázvorové pivo, které vlastně není pivo :o) Mě chutnalo.

Cestou zpět jsme postupně všichni usnuli. Vzbudil nás přibližně v polovině cesty hlouček opilé mládeže. Byli hluční od chvíle, co nastoupili. Klid nastal až když v jedné ze zastávek nastoupila policie. Párkrát prošli vagóny, kontrolovali jízdenky a také se jim moc nelíbila hlasitá a rozdivočená mládež. Při posledním procházení policie, dostala slečna, co byla jen pár metrů od nás, pokutu. Dost jí to naštvalo a nafoukla se. Jen co policie odešla začala dělat scény. A nakonec na jedné zastávce ze vzteku vystoupila…

Byl to krásný výlet, mohu ho všem srdečně doporučit. Určitě si do těchto míst ještě několikrát zajedu. Je zde stále co objevovat a hlavně je tam nesrovnatelný klid a ticho.

Komentáře
1 VK | E-mail | Web | 25. listopadu 2007 v 18:02 | Reagovat
Ahoj Roberte, nádherné fotky, fakt. Pošli prosím nějaké spojení na sebe a pozdravuj Karla. Škoda, že letos bude Zahrada bez tebe. Měj se

2 JR | Web | 3. prosince 2007 v 22:37 | Reagovat
Vypadá to moc pěkně, ani jsem si nemyslel, že jsou v Austrálii tak pěkná místa.

3 Pepa (Tisová) – od Gábiny | E-mail | 5. prosince 2007 v 21:02 | Reagovat
Čau Roberte,
hledím na Tvé nádherné fotky a nabádám kluky (Ondru i Matěje) aby se učili anglicky a mohli vyjet také. Držím Ti palce a těším se na další fotky.

4 Markéta | 6. prosince 2007 v 10:35 | Reagovat
Ahoj Roberte,
co tak dodat. Prostě pecka, držím palečky aby vám tam všechno vyšlo)

5 Proky | E-mail | Web | 9. prosince 2007 v 9:25 | Reagovat
Diky diky Market, neni to vzdy jen o cestovani, jsou i krusne chvilky…

Zařazeno do štítků Austrálie, Cestování a , .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>