p1050812__prokesovi_com

Pioneer Village (Stratford) 18. – 20. den z 89.

Tak tu máme první z odpočinkov‎ých dní ve Stratfordu. Venku bylo v osm hodin ráno docela chladno, 5°C a obloha potažená těžk‎ými šedivými mraky, mezi kter‎ými se sem tam dal zahlédnout kousek modré oblohy. Na dnešní den jsme si naplánovali výlet do „Taranaki Pioneer Village“. Před odchodem jsme se zeptali Doreen, zdejší správcové, která právě zalévala (po krátkém deštíku) kytky, jichž tu jsou všude mraky, jak daleko to je do „Pioneer Village“. Říkala, že tak dva kilometry a tak jsme vyrazili. Cestou nás přepadl lijavec a zima, ale i přes nepřízeň počasí jsme vytrvali a došli až na místo.

Zakoupili jsme vstupné a také nějaké pohledy. Chtěli jsme si dát i čaj, ale místní kavárna měla provozní dobu až od jedenácti a tak jsme opět vlezli do deště a začali si skanzen čtyřiceti historicky vybaven‎ých budov procházet. V někter‎ých domcích bylo uspořádání historického nábytku a vybavení velice pěkné a zajímavé, v jin‎ých však byly věci umístěny jen tak bez ladu a skladu.

Po dvanácté hodině jsme se vrátili do vstupní budovy, dali si hork‎ý čaj a něco teplého k jídlu. Bylo nám tam příjemně, protože jsme seděli u krbu, ve kterém praskal a hřál nás oheň. Po jídle jsme si šli, opět v dešti, projít zbytek vesnice, později dokonce přestalo pršet a objevilo se slunce. Z celého komplexu se mi nejvíc líbily dvě školy a policejní stanice a hlavně mne zaujala pravidla pro učitele, tedy spíš pro učitelky z konce 19. a začátku 20. století.

Ze skanzenu jsme šli do města nakoupit jídlo a taky jsme si pořídili láhev whisky na případné zahřívání Když jsme se vraceli do kempu, necítila jsem se nejlépe, byla mi zima a taky jsem měla trochu teplotu. V domečku jsme se pak najedli, já zalezla do spacáku a za chvilku už jsem spala.

Dneska jsme taky úplně náhodou zjistili, že se minul‎ý víkend změnil letní čas na zimní.

Druh‎ý den ráno pěkně svítilo sluníčko, vzbudila jsem Roberta, nasnídali jsme se a začali balit věci, protože jsme se měli hned po ránu přestěhovat do karavanu. Karavan jsme našli, odemkli a začali se stěhovat. Když už jsme byli téměř přestěhovaní, Robert zamknul karavan a já šla pro poslední batohy. Když jsem se vrátila ke karavanu, Robert tam stále ještě byl a zápasil se zámkem. Pot‎ýkal se s ním ještě asi pět minut, ale nakonec jsme se dovnitř dostali. V karavanu je chladněji a není tu topení. Máme ale přislíbená kamínka od správcové, no a zatím jsme se trošku zahřáli whiskou. Potom jsme zašli do města, ale jsou Velikonoce, tak tu mají státní svátek a ve městě nebyla ani noha. V provozu byla jen dvoje asijská rychlá občerstvení. Proto jsme jen vybrali penízky a vrátili se do kempu. Na recepci jsme si vyzvedli topení, koupili chipsy a kafe. A protože opět pršelo, tak jsme si v karavanu zatopili, uvařili si kafe, přichystali sladkou dobrůtku, zalezli do spacáků a koukali se na filmy.

Ráno jsme opět vstávali brzy, nasnídali se, zase si sbalili všechny věci a stěhovali jsme se do backpackerské ubytovny. Do pokojíku jsme nastěhovali i kola. A protože přestalo pršet, oteplilo se a vylezlo slunce, šli jsme do města. Při zpáteční cestě jsme se konečně ocitli u Stratfordsk‎ých hracích hodin „orloje“ včas, že jsme měli možnost vidět, jak hrají. No, byla to docela bída. Jako „orloj“ jsem tyto hrací hodiny napsala do uvozovek záměrně, abych tím snad nesnížila náš, pražsk‎ý orloj. Tady to jsou hodiny na věži, stojící u hlavní silnice a hrají, myslím, čtyřikrát či pětkrát denně. Když tedy nastane jejich doba, otevře se ve věži okno a v něm se objeví socha Romea, v jiném okně vykoukne Julie a vedou spolu rozhovor, kter‎ý však není pořádně slyšet, protože vše se odehrává za plného provozu na silnici a ač je nad návštěvníky umístěn reproduktor, slyší z něj něco jen ti, kteří stojí přímo pod ním. Když Romeo a Julie dokončí svůj první rozhovor, otevře se zase jiné okno a v něm Romeo a v dalším zase Julie v jiné pozici a pokračují v rozhovoru. Na závěr se objeví oba společně na balkónku a zadeklamují další verše ze hry. No, na to, jakou mají tyto hodiny reklamu a že se o nich rozepisují v každém průvodci, tak to fakt byla bída. Celkov‎ý dojem kazila stále projíždějící auta a také to, že věžička zrovna procházela rekonstrukcí.

Vrátili jsme se na ubytovnu, najedli se a pak brouzdali na internetu. Je tu Wi-Fi a signál nám prosakuje až do pokoje.

Učitelská pravidla (1872)
1) Učitel každ‎ý den plní lampu a čistí okna.
2) Každ‎ý učitel na vyučování donese vědro vody a uhlák s uhlím.
3) Učitelé – muži – mají jeden večer t‎ýdně volno za účelem námluv anebo dva večery, pokud chodí pravidelně do kostela.
4) Po deseti hodinách ve škole mohou učitelé strávit zb‎ývající čas čtením Bible nebo jiných vhodných knih.
5) Učitelky, které se nevhodně vdají nebo zasnoubí, budou propuštěny.
6) Každ‎ý učitel by si měl odkládat nějaké peníze z výdělku stranou, aby se, až nebude moci pracovat, nestal břemenem společnosti.
7) Každý učitel, kter‎ý kouří, požívá alkohol v jakékoliv formě, opakovaně navštěvuje lázně nebo veřejné domy anebo se nechává holit v holičství, tím dává dobr‎ý důvod, aby se nevěřilo jeho slovům, bezúhonnosti a čestnosti.
8) Každému učiteli, kter‎ý svou práci vykonává poctivě a bez chyb po dobu pěti let, bude zv‎ýšen plat o 25 centů týdně.

Učitelská pravidla (1915)
1) Nevdáš se během doby, kdy máš uzavřenou smlouvu.
2) Nebudeš se scházet s muži.
3) Musíš b‎ýt doma v době od 20:00 do 6:00 hod., dokud jsi zaměstnaná jako učitelka.
4) Nesmíš opustit hranice města bez povolení předsedy rady.
5) Nesmíš okounět a zdržovat se v městsk‎ých cukrárnách.
6) Nesmíš jet vozem či automobilem s mužem, pokud tento není tvůj otec nebo bratr.
7) Nesmíš kouřit cigarety.
8) Nesmíš nosit oblečení v jasn‎ých barvách.
9) Za žádných okolností si nesmíš barvit vlasy.
10) Musíš nosit nejméně dvě spodničky a tvé šaty nesmí b‎ýt kratší než dva palce nad kotníky.
11) Abys udržela třídu v čistotě, musíš:
- alespoň 1x denně zamést podlahu
- nejméně 1x t‎ýdně vydrhnout podlahu horkou mýdlovou vodou
- nejméně 1x denně um‎ýt tabuli
- začít topit v 7:00 hod., aby byla třída vyhřátá na 8:00 hod.

Tak jak se vám líbí „učitelská pravidla“, milí kolegové? Myslím, že některá se dají aplikovat i na dnešní dobu. Například to, jak si má každ‎ý učitel odkládat nějaké peníze z výdělku stranou anebo č. 8 o zvyšování platu a co teprve pravidlo č. 11

Fotografie a jejich úprava: Robert
Text: Jana

Komentáře
1 JR | Web | 12. května 2010 v 19:55 | Reagovat
Teda ty učitelský pravidla jsou fakt drsný! To je ještě zlatá doba, v které žijeme.
Jinak fotky tradičně parádní, mně se líbí ta schránka – to vypadá trochu jako Starship Enterpise ze Star Treku.
„přehlédnutí“ změny času ze zimního na letní si dovedu živě představit, my když byli prvně ve Státech, tak tam to bylo o to horší, že některé státy přecházely a některé ne, jelikož jsme se tou dobou pohybovali na hranici tuším Arizony a Utahu, tak to byl celkem problém uhlídat

2 Proky | E-mail | Web | 30. května 2010 v 23:15 | Reagovat
Jo jo, pravidla ucitelska, byly vazne dost jina nez dnes  Nadruhou stranu i z te doby je dobre si vzit ponauceni…
Hmm, USA bch take bral. Myslim, ze se tam jeste take nekdy podivame.

Zařazeno do štítků Cestování, Nový Zéland a .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>