Národní muzeum

Jižní Korea – zimní Soul

V pondělí 11. února 2013 jsem na pražském letišti po letech opět nastoupil do letadla společenosti Korean Air směrem Nový Zéland s pětidenní zastávkou v Soulu. Letenky jsem tentokrát pořídil přes Student Agency v pobočce v Karlových Varech. Vzhledem k mým plánům na N. Zélandu jsem byl při výběru let. společnosti trochu omezen. Potřeboval jsem mít možnost datum návratu změnit až o rok. Díky dobré ceně a bezplatné změně data odletu byl můj vítěz Korean Air.

Vše probíhalo jako po másle. Žádné zpoždění letu, v letadle dostatek místa jak pro moje dlouhé nohy, tak pro všechny tašky. Vždy se těším kdo bude sedět vedle mě. Rád si popovídám, když je s kým. Tentokrát to byly nějaké holčiny ze Španělska. Po usednutí si nasadily sluchátka a jen sem tam prohodily mezi sebou pár slov. Později, při výběru věčeře, jsem pochopil proč asi, angličtině moc nevládly. Koukaly co si beru já a ukazovaly, že chtěji to stejné. Korejské letušky anglicky umět musejí, ale výslovnost některých slov vyslovují, no řekněme po svém. Desetihodinová cesta utekla celkem rychle. Zkouknul jsem film, snědl a vypil co mi nabídli. Ani s dlouhým cestování v letadlech nemám problémy. Létal bych snad pořád.

Na výlety a fotografování v Soulu jsem se těšil. Jediná nepříjemnost byla aktuální roční období. Únor je nechladnějším měsícem. Teploty jsou srovnatelné jako u nás, například v Praze. Zrovna předloni byly únorové mrazy patnáct stupňů pod nulou. Kolem druhé hodiny odpolední jsme bezpečně přistáli v Soulu. Trochu svítilo sluníčko a přijatelných nula stupňů. Po vyřízení formalit jsem vyrazil, obtěžkán asi 35 kg zavazadel, do spodních pater letiště. Odtud jezdí vlaky až do centra. Cesta trvala přibližně 40 minut. Jednou jsem přestupoval. Vagóny mají prostorné a čisté. Téměř všichni místní se při jízdě koukají do svých mobilů nebo do el. čteček knih. Bez ohledu na věk. Je to vidět na některých fotografiiích níže. Hrají si hry, dopisují si, čtou si nebo sledují televizi. Rychlost připojení do internetu je vysoká (něco kolem 30-40 Mb/s). Anténky jsou vidět na každém kroku.

Co mě příjemně překvapilo? Byly velké LCD panely nad výstupními dveřmi. Na jednom běžely reklamy a on-line vstupy z televizního vysílání. Na druhém panelu pouštěli informace jak je vhodné se ve vlaku chovat, co je přímo zakázáno a co dělat v případě nebezpečí. Každá zastávka má před vstupem do vlaku dvojité dveře. Nikdo nemá šanci skočit do kolejí. Dokonce jsou na zemi značky, ke kterému účelu jsou dané dveře určeny – důchodci, matky s dětmi a ostatní. Na jedné zastávce z ničeho nic nastoupil prodejce s vozíkem a nabízel tkaničky a kapesní baterky na dobíjení mačkacím mechanismem. Byl to starší pán, pravděpodobně důchodce, který si takto přivydělával.

Ubytování jsem si zajišťoval dopředu přes internet. V Soulu je nabídka široká. Ceny jsou však poměrně vysoké. Kdo by čekal příjemně asijské, tj. pětinové ceny těch evropských, jako například v Thajsku nebo v Číně, byl by nemile překvapen. Ceny ubytování i potravin jsou srovnatelné s pražskými. Vybral jsem si malý hostel s přívětivým jménem Hi Guesthouse http://www.higuesthouse.com. Stručně řečeno: na recepci se dalo platit českou platební kartou (jen bylo zvláštní, že používají k ověření podpis přes tablet připojený k terminálu), příjemný personál, čisto, tradiční podlahové topení, teploučko, rychlý internet, novodobě tradiční kódové zámky…určitě doporučuji (hlavně v teplejším období musí být super posedět si na střeše hostelu či na balkóně a něco si ugrilovat :o)

Po ubytování jsem vyrazil do okolních ulic, něco nafotit a nasát místní atmosféru, ale především ochutnat národní korejské jídlo Kimchi. Venku se už pomaličku stmívalo. Začalo opět nepřijemně mrznout. Po pár minutách jsem našel jednoduše vyhlížející restauraci. Uvnitř bylo poloprázdno. Slušně jsem anglicky pozdravil. Postarší usměvavá dáma odpověděla v korejštině a zeptala se (pravděpodobně) co si dám. Díky její neznalosti angličtiny mě zachránily obrázky na stěnách. Snažil jsem se vysvětlit, že mě zajímá jejich národní jídlo a nemusí být až tak moc tradičně pálivé. Zda se mi to podařilo vysvětlit nevím, protože jídlo bylo dobré, ale pěkně jsem se u něj zapotil. Hned mi bylo teploučko! Přikládám jedno foto, trochu rozjedeného Kimchi. První sousta jsem snědl z hladu, další ze zvědavosti a ty poslední spíš ze slušnosti. Porce dávají obrovské.

Večer po návratu na pokoj jsem plánoval výlety na další dny. Přes program Viber proběhlo spojení s rodinou a s kamarády z mojí domoviny. Byl jsem utahaný jako kotě. Spalo se mi náramně. Teplo zespodu, matrace přímo na podlaze. To mám rád.

Další dny jsem navštívil Bukchon Hanok Village a Namsangol Hanok Village. V té první starodávné čtvrti lidé stále bydlí. Do vybraných domů se můžete za poplatek podívat. V některých probíhají kurzy starých řemesel a meditace. Skanzen Namsangol Hanok Village je ukázkou tradičního korejského bydlení. Domy jsou otevřené a zařízené. Vstup je zcela zdarma. Především mimo zimní období lze také vyzkoušet řadu tradičních zvyků a řemesel.

Den před odletem, jsem ještě stihl navštívit národní muzeum. Je tam k vidění především způsob tradičního korejského bydlení, keramika, ukázky svatebního obřadu, a speciální dětská sekce.

Doporučení závěrem: Pokud si někdo chce udělat dovolenou nebo zastávku v Jižní Koreji, tak optimálně na jaře případně na podzim. A popřemýšlejte, zda se naučit alespoň pár slov korejsky. Myslím, že by to Korejce potěšilo. :o)

Celkové pocity ze Soulu:

  • většina lidí má nový, velký a chytrý mobil (nejvíce je vidět Samsung a iPhone)
  • rychlý internet je na každém kroku samozřejmostí
  • téměř všechny vchodové dveře mají kódový zámek
  • okna vyrábějí v LG a jsou zajímavě dvojitá (obrázek si nenechte ujít)
  • dbá se na bezpečnost a informovanost
  • únor je vážně chladný – běžně jsou teploty pod nulou a sem tam sníh s náledím
  • nečekaně málo turistů v tak velkém městě (cca 10 mil.)
  • zejména mladí Korejci anglicky umí, ale stydí se mluvit (starší umějí většinou jen korejsky)
  • velký problém sehnat suvenýry a poštovní známky (zachránili mě na letišti)
  • korejská zmrzlina je výborná
  • v ulicích jezdí samá nová auta
  • lidé se více usmívají a jsou veselejší víc než v ČR

Galerie:

Zařazeno do štítků Cestování, Jižní Korea a .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>